Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Modernizace a transformace Tesco expres Brno Malinovského na 24/7 automatickou prodejnu
Davaakhuu, Žargalmaa
Davaakhuu, Ž. Modernizace a transformace Tesco Expres Brno Malinovského na 24/7 automatickou prodejnu. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023. Tato bakalářská práce se zabývá analýzou in-store marketingu maloobchodní prodejny Tesco Expres Brno Malinovského. Hlavním cílem je zhodnocení možností a navrhnutí doporučení pro modernizaci a transformaci prodejny na hybridní re-žim za účelem zvýšení tržeb. Stanovených cílů je dosaženo na základně ben-chmarkingu, kvantitativního a kvalitativního výzkumu – dotazníkového šetření a osobních návštěv dvou prodejen doplněných hloubkovými nestrukturovanými rozhovory s vedením, se zaměstnanci a se zákazníky prodejny. Vzorek pro vyhod-nocení dotazníkového šetření tvoří 101 respondentů. Na základě vyhodnocení vý-zkumů byly prodejně navrženy doporučení včetně nového návrhu dispozičního řešení a uspořádání sortimentu.
Kvalita demokracie v Polsku (2014-2019)
Skřivánková, Paulina ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Salamon, Janusz (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje zkoumání kvality demokracie a příčinám jejího poklesu na základě porovnání dvou po sobě jdoucích období, analýza se převážně opírá o vládní politiku, tedy o to, jaké kroky vlády mohly mít vliv na zhoršení kvality demokracie. V prvním zkoumaném období mezi lety 2011 a 2015 vládla koalice PO-PSL, ve druhém zkoumaném období mezi lety 2015 a 2019 vládla strana PiS. V každém období je analyzováno pět tematických okruhů, které jsou vytvořeny na základě dvou nejpopulárnějších indexů demokracie, které vytvořily organizace Freedom House a The Economist Intelligence Unit, a na základě odborné literatury. Zkoumanými tématy jsou rovnováha moci, vliv církve na politiku, korupce a protikorupční opatření, transparentní přístup k informacím a média a důvěra občanů ve vládu. Poznatky organizací Freedom House a The Economist Intelligence Unit, a především poznatky získané vlastní analýzou jsou poté porovnány, aby bylo patrné, zda opravdu došlo k poklesu kvality demokracie ve zkoumaných oblastech. Vlastní analýza pak dokládá, že pokles kvality demokracie je ze zkoumaných oblastí zapříčiněn hlavně narušením rovnováhy moci a ovlivňováním nezávislosti médií. Zhoršení, ačkoli ne tolik patrné jako v jiných oblastech, bylo také v oblasti korupce. Byla také dokázána větší propojenost mezi...
Ruská ústava a politický režim po roce 1993
Zacharčenko, Ludmila ; Jasenčáková, Miroslava (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Ludmila Zacharčenko Ruská ústava a politický režim po roce 1993 Abstrakt Tématem bakalářské práce je ruská ústava přijatá v roce 1993 a ruský typ režimu. Cílem práce je vypátrat důvody přijetí nové ruské ústavy, způsob jakým ovlivnila politický vývoj v zemi a zařadit ústavu z hlediska typologie politických režimů. Především se jedná o porovnání pravomocí státních orgánů, a to jak z hlediska ústavy, tak i politické praxe. Hypotézou této práce je - Ruská ústava vykazuje prvky demokratického režimu, avšak politická praxe se více shoduje s hybridním či nedemokratickým systémem. Práce analyzuje, jaký typ režimu se v návaznosti na přijetí Ústavy v roce 1993 v zemi objevil a zda se jednalo o více méně formální záležitost, nebo zda se daný typ režimu v Rusku opravdu uplatnil také reálně. V souvislosti s historií Ruska se také zabývám konsolidací demokracie a problémy spojenými s postkomunistickou transformací. Tato práce je zpracovaná jako případová studie, která je založená na kvalitativních metodách výzkumu. Z metodologického hlediska je práce pojata na základě nového institucionalismu, který se soustřeďuje na charakter státních institucí.
Limity demokracie
Folková, Zsófia ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce je problematika určení hranic demokracie, otázka, jaké vlastnosti ji odlišují od jiných politických režimů, která kritéria jsou nezbytná pro její existenci, a jaké režimy vzniknou, pokud jedno nebo více z těchto kritérií nejsou naplněna. První část práce prezentuje nejdůležitější koncepty a teorie, které se této problematice věnují, cílem druhé části je aplikace těchto teoretických poznatků na konkrétní zemi - Maďarsko. První část se zabývá především definicí demokracie a demokracie, fungováním a charakteristikami režimů "šedé zóny" na pomezí demokracie a autoritářství, definicemi relevantních pojmů z hlediska diskuse o těchto režimech a způsoby, kterými různé teorie demokracie, autoritářství a hybridních režimů k těmto pojmům a definicím přistupují. První kapitola prezentuje teorie demokracie, které jsou relevantní z hlediska diskuse o hybridních režimech: minimalistickou koncepci, procedurální minimum a rozšířené procedurální minimum. Druhá kapitola se věnuje definici opaku demokracie, třetí kapitola analyzuje vzájemné vztahy demokracie a autoritářství, především z kognitivně lingvistického V posledních dvou kapitolách první části se vedle stručného přehledu teorií hybridních režimů zaměřím na prezentaci konceptů, které jsou z hlediska druhé části práce klíčové: na teorii...
Analýza současné opozice v Rusku
Mašková, Denisa ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Klokava, Anfisa (oponent)
Práce se zaměřuje na analýzu současné opozice v Rusku. Pozornost se soustředí především na podmínky pro existenci a činnost opozice vytvořené vládní garniturou, včetně účelových proměn platné legislativy a jejím vlivům na stav současné opozice. Dále si práce klade za cíl zmapovat klíčové opoziční subjekty a zjistit, jaký je charakter současné opozice, zda-li nabízí liberálně-demokratickou alternativu k existujícímu režimu či nikoliv. V neposlední řadě práce pomocí výzkumů veřejného mínění zkoumá, zda ve společnosti existuje prostor pro opozici a jak je opozice ve společnosti zakotvena. Práce představuje příspěvek k diskuzi vzhledem k charakteru současného režimu v Rusku a k reálným možnostem jeho změn v blízké budoucnosti, protože pro pochopení systému a jeho fungování je důležitá analýza opozice, jak z hlediska podmínek jejího fungování, tak jejího zakotvení ve společnosti a ideového zaměření.
Hybridní režim a demokracie v Peru - režim Alberta Fujimoriho
Veselý, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Diplomová práce "Hybridní režim a demokracie v Peru - režim Alberta Fujimoriho." se bude zabývat režimem Alberta Fujimoriho v Peru z hlediska teorií hybridních režimů, teorie "neopopulismu" a teorie "autopuče". Teoretický rámec práce tvoří teorie hybridních režimů Larryho Diamonda a Guillerma O'Donnella, dále teorie "neopopulismu" Kurta Weylanda a teoretický rozbor "autopuče" Maxwella A. Camerona. Práce se zaměřuje na to, zda zkoumaný režim odpovídá některému typu hybridního režimu na základě klasifikačních kritérií teoretického rámce a také zda je případem "neopopulismu". Jako faktory, které mohly ovlivnit podobu Fujimoriho režimu, budou zkoumány kampaně guerillových skupin Světlá stezka a MRTA a také řešení ekonomické krize. Cílem práce je analýza Fujimoriho vlády, tedy zjištění, zda lze tento režim označit za hybridní a za jaký typ konkrétně. V rámci empiricko- analytického přístupu práce využije metodu komparativní analýzy pro účely srovnání případů zemí, v nichž došlo nebo mohlo dojít k "autopuči". Poté bude použita případová studie k popisu událostí, které předcházely zvolení Fujimoriho prezidentem a poté deskripci samotného režimu v Peru během tohoto období. Komparativní analýza také srovná konkrétní aspekty prezidentského režimu A. Fujimoriho s dalšími zeměmi v oblasti Latinské Ameriky...
Stát a občanská společnost v postsovětském Rusku
Votavová, Vladimíra ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce s názvem Stát a občanská společnost v postsovětském Rusku se zabývá významem, rozvojem a funkcí občanské společnosti v reáliích Ruska po roce 1991. Úvodem se práce snaží postihnout charakter ruského režimu, který je ovlivněn nejen komunistickou zkušeností, ale i průběhem přechodu k demokracii. Vládu prezidentů Jelcina i Putina nahlíží v kontextu teorie hybridních režimů, v nichž chybí zejména vláda zákona a omezení mocí ve státě. Tyto aspekty zásadně ovlivňují podobu a aktéry ruského občanského sektoru, které se text snaží charakterizovat. Práce se zaobírá také různým vnímáním občanské společnosti v Rusku a na Západě, jednotlivé rozdíly identifikuje a zmiňuje odlišnosti ruské kultury i společenského diskurzu. V závěru práce je pozornost věnována speciálně politice prezidenta Putina vůči občanskému sektoru, jejím motivům a důsledkům.
Mezi demokracií a autoritarismem? Politický vývoj v Rusku v letech 2000-2012
Anissimov, Roman ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Gutsul, Yulia (oponent)
Práce je věnována vývoji de facto nového politického systému v Rusku po nástupu V.V. Putina a zabývá se hodnocením jeho demokratičnosti. I když se ústavní rámec dřívejšího politického systému (1991-2000) změnil jenom malo, došlo však k rozsáhlému "přebudování vztahů" mezi institucemi výkonné, zákonodarné, soudní moci; byla přehodnocena politika centra ve vztahu k regionům a stranický systém nabyl jiné podoby. Cílem práce je zanalýzovat vývoj ruského politického systému v letech 2000 až 2012 a konkrétně sedmi jeho složek: (výkonné, zákonodarné a soudní moci, volebního systému, stranického systému, místní samosprávy a roli nepolitických akterů) a zhodnotit zda se jedná o hybridní demokratický systém nebo o politický systém autoritářské povahy. V práci se klade důraz na posouzení rozdílů mezi zákonným rámcem uskutečněných politických reforem a jejich skutečným dopadem na fungování politického systému jako celku. Oficiálně Rusko i dodnes má ústavně zakotvené demokratické státní úspořádání, ovšem jeho skutečná demokratičnost je částo zpochybňována, vzhledem k výskytu v systému prvků zjevně odporujících tradičnímu pojetí demokratického vládnutí. Kromě toho, v práci jsou hodnoceny předpoklady ruského politického systému pro úspěšný přechod k plnohodnotné demokracii. V textu se pomocí jednotlivých konceptů rozebírají specifika fungování politického systému Ruska s příhlédnutím k obecným demokratickým standardům.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.